Bobule

Po opylení následuje oplodnění, které umožní rozvoj bobule, která má normálně 1 až 4 semena, také v závislosti na odrůdě révy. Špatné oplodnění může způsobovat tvorbu rudimentárních semen (určitý druh bezsemennosti tzv. stenospermokarpii). Stejně tak neoplodnění dává bezsemenné bobule (tzn. pravou bezsemennost, neboli parthenokarpii). Bezsemennost může být genetickým znakem odrůdy vyhledávaným pro produkci stolních hroznů, nebo pro získávání rozinek. Neoplodněné semeníky nevytváří růstové regulátory (gibereliny, polyaminy) a rozvinou se pouze v malé bobule, které zůstávají zelené. Tento jev se nazývá rovněž hráškovatěním.

Všechny květy, které hrozen nese, zpravidla nejsou oplodněné a netvoří se na nich bobule. Podíl násady plodu je tím menší, čím jsou soukvětí vytvářena z většího počtu květů. Příčiny tohoto jevu jsou už dlouho známé. Rostlina může v závislosti na odrůdě zásobovat cukry zpravidla jen 100 až 200 bobulí na hrozen.

Po založení plodu určitý podíl mladých zdánlivě oplodněných bobulí již neroste a opadne. Tento opad pramení z hydrolýzy pektinů střední lamely buněčných stěn vytvářejících separační vrstvu na bázi stopečky. Jev je nazýván i „sprcháváním“ a často těžko se odlišuje od zakládání plodu za chladného počasí způsobujícího často nenormálně dlouhé kvetení, které někdy trvá až tři týdny (obr. 5).


 


4385