O víně

Počátky pěstování révy spadají v oblasti Moravy již do třetího století našeho letopočtu a za rozšíření vinařského řemesla na naše území vděčíme pravděpodobně Římanům, ale největšího rozvoje výroba vína dosáhla až s příchodem křesťanství.

Na originální charakter moravských vín, pro něž jsou příznačné jemné aromatické látky, ovocné tóny, lehkost a svěžest, mají významný vliv klimatické a půdní podmínky regionu.

239

Ke zcela unikátním přírodním památkám patří Pavlovské vrchy v regionu Pálavy. V oblasti Pálavy se vyskytují jedinečná rostlinná společenstva a živočichové, proto patří mezi biosférické rezervace UNESCO.

Zdejší velmi teplé a suché podnebí neprovází jen jedinečnou flóru a faunu, ale společně s půdními podmínkami významně ovlivňuje i zdejší vinařství. Úpatí Pálavy s vápenitými půdami patří samozřejmě do mikulovské vinařské oblasti. Právě zde na jižních a jihozápadních svazích leží významná část vinic Vinselektu Michlovský. Vápencové podloží a teplé klima těch nejlepších moravských tratí dává vínům Miloše Michlovského originální strukturu a autentický kořeněný nádech, plnost a délku.

Na pálavských vinicích se pěstují především odrůdy pro produkci bílých vín, které zaujímají více jak 80 % plochy. Tradiční odrůdy Ryzlink vlašskýVeltlínské zelené doplňují například Rulandské bílé či Chardonnay, odrůda mimořádně vhodná pro vápenité podloží. K dalším odrůdám patří Sauvignon, Sylvánské zelené, nezastupitelné místo má i Rulandské šedé, na vybraných plochách se pěstuje rovněž Ryzlink rýnskýNeuburgské. Místním unikátem je nově vyšlechtěná aromatická odrůda révy vinné, která nese příznačné jméno – Pálava. Modré odrůdy tvoří menšinový podíl.

„Víno potom, jak se zrodí v hlavě, se tvoří hlavně ve vinohradě."

Víno je nápojem, v němž se neopakovatelným způsobem odráží vliv přírodních podmínek (charakter půdy, množství srážek či délka slunečního svitu). Jedinečný charakter a kvalitu však vínu dává osobnost vinaře. Právě ten již volbou odrůd a citlivými zásahy na vinohradu, ale především v průběhu zpracování hroznů formuje individualitu vína. Proto je víno pitím nejen ušlechtilým, ale také velmi rozmanitým. Vinařův rok tak trvá skutečně celých 12 měsíců a nezužuje se pouze na čas vinobraní.

Koncem zimy vinohrad odpočívá, nikoliv vinař. Pečlivou prací ve sklepě zúročuje svou práci ve vinici a zároveň sleduje průběh počasí a kontroluje, zda mrazy nepáchají ve vinohradech velké škody. Prakticky ihned po Novém roce se začne s řezem révových keřů. S příchodem jara musí být již řez ukončen.

Na jaře v révě naplno proudí míza a nalévají se pupeny. V květnu réva bujně roste, rychle se rozvíjejí narašené listy a část nalitých pupenů se promění v nenápadné hrozínky kvítků. Nyní je důležitý stabilní průběh počasí, bez dešťů. Na plodných vinicích se teprve začíná zakládat nová úroda, loňská vína již mají vytříbenou vůni a chuť a vinaři mají čas zhodnotit výsledky práce.

V průběhu léta a podzimu hrozny postupně zrají. Nyní příroda začíná zhodnocovat celoroční péči vinaře a počasí nelítostně rozhoduje o obsahu cukru a aromatických látek v hroznech, které budou záhy podstatné pro kvalitu budoucího vína.

Zpravidla ve druhé polovině září a v říjnu mají vinaři nejvíce práce – sklízí výsledky své celoroční práce. Ve Vinselektu se hrozny již ve vinohradě prosypávají suchým ledem, což zabrání oxidaci terpenových aromat a umožňuje maximálně zachovat i ostatní prekurzory vonných látek až do doby zpracování hroznů.

240

Vlastní zpracování vína začíná oddělením bobulí od třapiny tj. odstopkováním. Postup u bílých a červených vín se výrazně odlišuje. Zatímco u bílých vín se hrozny lisují a kvasí až následně získaný mošt, v případě červených vín se ponechává kvasit takzvaný rmut, složený z dužiny a slupek, který se teprve až po vykvašení lisuje. Do prokvašeného moštu bílých vín se přidávají kultury ušlechtilých kvasinek a vína se přečerpávají zpravidla do nerezových tanků, kde dále tříbí svůj charakter.

Procesy kvašení, školení a zrání vína jsou zdánlivě neviditelné, ale právě v nich se ukrývají skutečné schopnosti vinaře, který musí spojit bezpočet praktických znalostí a zkušeností s intuicí a teprve tak dosáhne neopakovatelného produktu - vína.

Důležitým faktorem při tvorbě vína jsou nádoby. Tento proces zpravidla probíhá jak v nerezových tancích, tak i v dřevěných sudech, které jsou pro špičková vína nenahraditelné. Při produkci barikových vín dubové sudy utváří vínu nezaměnitelný buket, zjemňují třísloviny a vytváří bohatou strukturu.

241

Do lahví se stáčí vybrané partie vín, u bílých vín nejméně jednoleté. Před distribucí do prodeje ještě vína dále zrají v lahvích. Nalahvovaná vína se skladují naležato ve speciálně temperovaném skladu s maximální teplotní odchylkou 0,5 °C, a to nejméně půl roku, ale často i několik let.